Reporty

Metalcamp festlival 2010 - report

METALCAMP festival
5.7. – 10.7.2010, Tolmin (Slovinsko)
www.metalcamp.com

Soulfly, Immortal, Hammerfall, Six Feet Under, Sonata Arctica, Nevermore, Cannibal Corpsa, Behemoth, Paradise Lost, Finntroll, Obituary, Dark Tranquility, Exodus, Overkill, Sabaton, Devil Driver, Korpiklaani, Leave´s Eyes, Ensiferum, The Exploited, Equilibrium, Decapitated, Epica, .....a spousta dalších

Po třech letech se znovu vydáváme do Tolminu, krásného slovinského městečka, kde se koná skvělý metalový festival, lépe řečeno - metalové prázdniny, pod názvem Metalcamp. Na dvou stages po 5 dní hrají světové špičky metalu, v podstatě každý den jeden festival se svými headlinery. Letos se mi report bude psát mnohem lépe, protože můj sloh názorně podpořil svými atmosféru vystihujícími obrázky fotoreportér Pavel „Javor“ Javořík, jakožto druhý reportér za Metalswamp.com. I naše výprava se proti minule rozmnožila, vezeme s sebou na 10 spolu-metal-campistů.

den 0 – pondělí 5.7.2010 – cesta, kemping

Brzy po ránu vyrážíme dvěma vozy z Brna po trase Vídeň – Graz – Klagenfurt – Kranjska Gora – Tolmin. Naše třetí posádka je již týden ve Slovinsku, kde se věnovala turistice. Cesta probíhá v klidu, pouze mírné zdržení ve Vídni a pak už jen zase dálnice až po Klagenfurt. Zastávky si zpestřujeme hledáním GPS keší, které měl na starosti Mišina, jakožto vedoucí prvního vozu:). Krátce za Klagenfurtem volíme cestu do Slovinska přes Podkoreň a překonáváme tak největší stoupání, co jsme s auty doposud zažili. Dokládá to často zařazený první rychlostní stupeň, jedině pomocí kterého byly naše naložené vozy schopny příkrý krpál pokořit. Ale zvládli jsme to a do Tolminu dojeli pak malebnými údolími podél křišťálově čistých řek. Na místě nás čekala posádku vozu č. 3 – PPPovci. Společně vjíždíme do kempu, kde nás pořadatelé usměrňují ke kempingplacu. Parkujeme auta, rozbalujeme altány a stany .. zde uplatňuje Leňa svou diplomacii při jednání s pořadetelem:).. a dáváme první pocestovní pivečko, abychom přivítali Tolmin – město Metalcampu zaslíbené. Ihned pak vyrážíme s Javorem pro akreditace, abychom se mohli v areálu pohybovat. Navíc večer má hrát domácí banda Noctiferia, kterou jsme měli v úmyslu poslechnout. Lokalizovali jsme akreditační stánek, kde nám však po půl hodince čekání řekli, že to pro nás ještě nemají připravené, ať přijdeme po 19h. Tak jsme se vyrazili zchladit do Tolminu a po 19h se vrátili zpět se akreditovat. Asi hodinku jsme postáli ve frontě, pak už vše proběhlo rychle a bez problémů. Škoda jen, že nám takhle unikla Noctiferia, kterou ale byli zkouknout Mišina s Čornym a tvrdili, že dobrý:). V kempu jsme ještě řádně probrali první zážitky a unavení po cestě šli zalehnout.

den 1 – úterý 6.7.2010 – Cannibal Corpse, Six Feet Under, Soulfly, Korpiklaani, .....

Ze stanů nás po ránu (ostatně jako pak celý týden) vyhnalo vycházející slunce, které z plátěných příbytků dělalo poctivý skleník. Dopolene jsme věnovali průzkumu kempu a okolí, se kterým jsme seznámili všechny nováčky v naší výpravě. Ukázali jsme jim krásy a chlad řeky Soči, kterou všichni na vlastní kůži okusili. Odpoledne již bylo věnováno muzice. Festival otevírali Lost Dreams, jejichž zvuk byl příslibem silného zážitku z produkce ostatních kapel. A nemýlili jsme se.. Až na výjimky bylo ozvučení opravdu vynikající po celou dobu festivalu. Druhými na řadě byli heavíci z Enforcer, jejichž vystoupení poznamenala jediná bouřka, kterou jsme na Metalcampu letos zažili. Ale stála za to! Solidní smšť, kdy bych si dovolil dát odkaz na fotky, kterými sílu přírody Javor doložil. Trvalo to asi hodinku, pak vysvitlo slunce a bylo zas a už furt vedro. My šli zjistit, co napáchala „bura“ v kempu. Altánky složené, místy zlomené tyčky..stany držely, jen Javor ten svůj připoutal k altánku, což ho stálo nějakou tu zlomenou tyčku. Čorny se Zvířetem byli ale rychlí a rekonstrukce lamináto-kovovo-plachtěných obydlí jim netrvala dlouho. Za nedlouho byla i vlajka vztyčena, a tak jsme mohli zpět na stage, kde to chystali Six Feet Under. Nezklamali. Chris Barnes zvířil vodou nasycený vzduch Metalcampu a svým mohutným „kanálem“ všem připomněl, kdo že to hromoval u legendárních Cannibal Corpse. Znovu a znovu mě sytost jeho vokálu překvapuje! Nezapomněli na TNT a na závěr sklidili slušné, nutno poznamenat, že zasloužené, ovace. Nevím jestli záměrem produkce, či čirou náhodou vystřídali SFU právě již zmínění Cannibal Corpse. Oni jsou přesně mým soudkem hudby, a tak jsem si je vychutnal. Corpsegrinder motal hlavou neskutečnou rychlostí, bručel jak o život (nebo o smrt? :o) a celá kapela šlapala. Po všech stránkách perfektní, dál se snad už ani rozplývat nebudu.. Kdyby to zvukem šlo, srolovali by půdu Metalcampu snad až do Tolminu:). Maxe Cavaleru s jeho Soulfly jsme obětovali hladu a žízni a poslechli si ho v klidu stánků.

Na tomto místě musím poznamenat, že jídla bylo habaděj, slušný výběr a skutečně za přijatelné ceny. U oficiálního piva došlo oproti minule (3 roky zpět, co jsme na Metalcampu byli) ke změně. Žízně festivalníků se ujal rakouský pivovar Ottakringer. Pivčo bylo pitné (rozhodně pitnější, než předchozí Union), ale pro mě za nepochopitelnou sumu 3€, což je za 0,4l moku opravdu hodně. A to stačilo vyběhnout za brány oddělující stage od kempu a to samé pivo jste v plechu dostali za 1€! Kdyby na stage bylo pivo aspoň trochu levnější, troufám si říci, že by se výtoč i spokojenost rockerů x-násobně zvedla. Ale zpět k muzice.....

Soulfly odvedli standardní set, nechyběly songy Sepultury, tak si i pamětníci přišli na své. Zlatým hřebem večera však byli Korpiklaani. Finští folkmetalisté se netají svým kladným vztahem k alkoholu, dávají to mnoha songy najevo. Ovšem živá prezentace tohoto materiálu byla, řekněme, naturalistická. Do úvodního songu Vodka vokalista Jonne skočil doslova po hlavě, což ho krom pár kotrmelců po pódiu, stálo i mírné pochroumání kytary:). Zábavě nebyl konec.. Tuším, že to byl Happy Little Boozer, kdy už jsme se nahlas řehtali. To se Jonne oprostil od kytary, aby se pak neobratným krokem zamotal do drátu od mikrofonu a k tomu do větráku a skončil spoutaný na zemi ke zjevné nelibosti zbytku bandu. Přesto, že měl lehce těžký jazyk, nezpíval zle a kapela svůj set v pohodě dokončila. Došlo i na sympatickou děkovačku. U jiné kapely by vystoupení „pod vlivem“ byl asi průser, ale ke Korpiklaani to tak nějak sedlo a bylo to super závěrečným zpestřením prvního hracího dne.

den 2 – středa 7.7.2010 – Overkill, Devil Driver, Equilibrium, Arkona.....

Středeční ráno se neslo ve znamení rudé. Zatímco sportovci PPP, Zvíře, Brašule a má maličkost jsme se věnovali fotbálku na louce kempu, u stanů se mohutně barvilo. Plavé vlasy Markulíny skončily červené, stejně jako ty Lenčiny, do toho zrudla Čornyho bradka a aby toho nebylo málo, i Javorova kštice naznala barvy sovětské vlajky:). Pouze Jančina hlava zůstala téměř v původní barvě. Ovšem to bylo pak povyku ve sprše, když se z ní vyvalila voda barvy krve:). A když už jsem u těch sprch, pozastavím se u sociálních zařízení. Po kempu byly vcelku v dostatečném množství rozmístěny toi budky, k tomu sem tam budky s pánskými korýtky a nedaleko nás i toi sprchy – pro mě úplná novinka. Jednoduše toi budka bez wc, za to v rohu sprcha, v níž se dalo z vesela sprchovat. Využívali jsme je téměř každé ráno a doopravdy pohoda. Na stages byl toiek dostatek a celkově byly docela často čišťeny jako i v kempu. O celkovou „protiúpalovou politiku“ se ale nejvíce staraly vody nádherně čistých řek Tolminky (cca 7°C) a Soči (cca 12°C), na jejichž soutoku se v podstatě festival odehrává. Koupání v nich je však kapitolou sama pro sebe, z fotek je hned vše jasné. Krásy přírody jsme si naplno vychutnali neodpustitelným výletem po břehu Tolminky do „Tolminských korita“. I tady jsou slova zbytečná, když se člověk mrkne na fotky.

Od 15:30 začala hudební produkce. Vedro bylo náročné, pódium je orientováno na západ a tak sluníčko dávalo aktérům pěkné kapky. Ani nám nebyla zrovna zima, bylo nutné se chladit. Vnitřní chlazení je jasné:), o to zevní se staraly nedaleké volné sprchy a do kotle pořadatelé poctivě stříkali hadicemi vodu. Za plného slunečního žáru jsme okoukli Arkonu, zajímavou to ruskou kapelu, s ještě zajímavější frontmankou. Vystřídali je též neopomenutelní Leave´s Eyes a pak už thrashová legenda Overkill. Bezezbytku naplnili naše očekávání a ten den jednoznačně zvítězili v pomyslném žebříčku kapel. Myslím, že se od nich mladší kapely ještě mají hodně co učit. Devil Driver byli ti, kterým se, jako jedněm z mála, nepodařil zvuk. To do značné míry poznamenalo jejich vystoupení, což je, myslí, škoda. Equilibrium mě pro změnu zklamali. Jejich projev byl nemastný, neslaný, zvukové poměry nějak neodpovídaly ladění jejich muziky, což mělo za následek ztrátu té správné atmosféry. U stanu ale pak nezněli tak špatně..tak nevím, kde byla chyba.

den 3 – čtvrtek  8.7.2010 – Behemoth, Eluveitie, The Exploited, Decapitated, Epica, Ex Deo.....

Čtvrteční dopoledne jsme se rozhodli věnovat koupání a blbnutí v řece. Tekoucí voda v okolí Metalcampu žije svým vlastním životem. Lidi se baví, plážují, koupou se, popíjí pivko, jezdí na martačkách, staví hráze .. prostě jako na nějaké dovolené. I my si dovolenou užívali. Navečer jsme vykročili na kapely. Čtvrtek nám obohatili svým deathem Decapitated. Jsem moc rád, že kapela po tragédii neskončila činnost, jejich hudba se mi líbí. Hrála romantická Epica, punková legenda The Exploited – mimochodem – takhle nějak já si představuju pořádný punk:), dále švýcarští keltové Eluveitie, kterým se set opravdu vydařil. Ovšem to, co předvedli polští Behemoth, tak to opravdu stojí za vypíchnutí. Naprosto skvělé vystoupení!!! Shodli jsme se na tom úplně všichni, i když jindy jsme vedli zdlouhavé polemiky o kvalitách či nekvalitách vystoupení. Jednoduše Behemoth hrábli do strun tak, že byli bez pochyby jedním v vrcholů, ne-li vrcholem úplným, Metalcampu 2010. Produkci jen korunoval skvělý zvuk a světelná show, samozřejmostí se zdálo nasazení a muzikantské schoplnosti polské pekelnické čtveřice. Jednoduše paráda! Jen takovým důstojným ukončením dne bylo vystoupení Ex Deo, které slušně uzavřelo „behemotí den“.

den 4 – pátek 9.7.2010 – Paradise Lost, Obituary, Hammerfall, Ensiferum.....

V pátek jsme se zašli dopoledne občerstvit do hotelu Krn, kde PPP s Javorem objevili čep domácího piva. No – bylo zajímavé, rozhodně ne špatné. Také nás neminul oběd v místní jídelně, která byla před třemi lety mnohem méně frekventovaná. Já se celý den těšil na kapely mého mládí:), totiž Obituary a Paradise Lost. Mladší členové výpravy jen těžko chápali můj záchvat nadšení z jejich produkce. Ještě před nimi zahráli Ensiferum. Viděli jsme je již několikrát a ani teď nezklamali, ba ani moc nepotěšili. Na rozdíl od Obituary, kteří podali i v tom nehorázném parnu naprosto skvělý výkon. V průřezu jejich tvorbou nechyběla žádná ze zásadních skladeb, a tak jsem si vychutnal Slowly We Rot, Dying či Turned Inside Out z prvních řad. Naštěstí mě PPP přišel zachránit pivem, jinak nevím..:). Obituary jsou živoucí legenda! Totéž se dá říci o Paradise Lost, kteří však, na rozdíl od Floriďanů, za svou kariéru udělali několik stylových přemetů. To já nemám moc rád, ale u PL mi to nějak nevadí, potože atmosféra, o kterou u nich jde, zůstává zachována. Nevadily mi proto mírné variace ve známých písních (třeba u As I Die). Jejich ubrečená hudba má něco do sebe a hlavně – pro mě je to vzpomínka na časy, kdy jsme nebyli ještě muzikou přesyceni a byli tak plnými doušky schopní nasávat produkci i takových spolků, jakými jsou Paradise Lost. Díky jim! Pátek pro mě končil odchodem za zvuků Hammerfall. Byl jsem na nich hodněkrát a po pravdě se mi momentálně jejich hurá-steel-speed metal poněkud zajídá. Sabaton jsme vyslechli až od stanu, nebyla to špatná kulisa k poslednímu spánku na MetalCampu 2010.

den 5 – sobota 10.7.2010 – odjezd domů, cesta

Od páteční noci probíhala debata, jak a kdy vyrazíme domů. Nakonec jsme se z ryze praktických důvodů rozhodli pro odjezd během sobotního dne. Oplakali jsme Exodus a Finntroll, ale jelikož jsme je již viděli, zvítězila myšlenka, že budeme doma včas tak, abychom mohli jít použitelní v pondělí do práce, což nás všechny čekalo. Do Rakouska jsme vyrazili přes Vršič, což doporučil Zvíře a Mišina realizoval. Díky nim jsme viděli další překrásný kout slovinské přírody. Doopravdy je tu pohádku těžko popsat slovy, když jsme rozložili piknik ve výšce 1611 m.n.m. Pak už jen sjezd do Rakouska, let po dálnicích za Vídeň, dojezd domů, do České republiky a rozlučka u Brna, kde jsme pojedli k veselí všech v motorestu u Toma.

MetalCamp 2010 byl za námi. Je to naprosto ojedinělý festival v tom, že se nejedná jen o hustý několikadenní nápor těžké hudby, ale skutečně „Headbangers Holidays“, jak trefně vystihuje heslo festivalu. Za vynikající považuji rozložení produkcí do několika dnů, čas na zregenerování a poznání zdejšího kraje, lidí, přírody, .. Letošní ročník navštívilo kolem 12000 lidí (snad jsem tu informaci vstřebal správně:) z celého světa a jen těžko mohl někdo litovat. Počasí se vydařilo, kapely byly skvělé, zvuk výborný a atmosféra uvolněná. Žádné křeče, nic extrémního. S povděkem též kvituji slušně zvládnuté zázemí sociálních zařízení. Podtrženo, sečteno – pokud si chcete udělat týdenní výlet, kdy si poslechnete na živo své oblíbené kapely bez nějakých shonů a v krásném prostředí, nelze jinak, než doporučit právě MetalCamp! Bezprostřední dojmy by asi ale lépe popsali nováčci v naší výpravě, já už věděl, do čeho jedu;).  Úroveň tohoto festivalu je vysoká, zážitek neobvyklý, a tak věřím, že ani my tam nebyli naposledy.

festivalová fakta:

• - cena 7 denní vstupenky (festival + camp) cca 125€ (počítám vč. rozpočítaného poštovného do ČR), parkovací karta (1 auto) 20€, odpadkový pytel (vratná záloha po odevzdání plného pytle) 10€
• - pořadatelsky zvládnuto (tedy až na lehké zmatky kolem placených odpadkových pytlů:)
• - sociální zařízení na slušné úrovni a v dostačujícím množství
• - velmi dobrý zvuk, pódium, zabezpečení
• - výhoda jediného hlavního pódia – není třeba nikam narychlo přebíhat, je trocha času na pokec, pití, odpočinek. Všechny kapely se dají stihnout, nepřekrývají se.
• - opravdu výjimečné přírodní prostředí
• - dostatek rozmanitého jídla za přijatelné ceny
• - bohatě merchandise
• - pivo Ottakringer (Ottarocker) – 3€ na festivalové ploše, 1€ plechovka mimo stage
• - klasická nabídka nealka (na festivalové ploše hodně drahé, mimo ni v normě)
• - kemp bez problémů, možná chybělo alespoň sem tam osvětlení
• - v dosahu městečka Tolmin, kde se dá vše potřebné případně koupit
Vader • 24.07.10
Diskuze (příspěvků: 0) • přidat příspěvek • •