Recenze

SHAARK - Again With Hatred

2006 - Swage / Redblack

Po šestileté odmlce vydala skupina Shaark v pořadí již čtvrtý počin své kariéry Again With Hatred. V přebalu uvádějí svůj styl jako thrash metal, s čímž bych si dovolil trochu nesouhlasit. Thrash pro mě vždy byli Kreator, Slayer, ranná Metallica, z našich pak Debustrol nebo první a poslední Arakain. Shaark, ne že by byl z thrashe úplně mimo, to vůbec ne, ale pokud bych měl nějak násilně řadit, nazval bych jejich styl jako neo-thrash. V jejich hudbě jsou cítit prvky moderních stylů, které jdou trochu do hard core (HC). Nakonec i zvuk se nese v moderním hávu a na můj vkus je velmi povedený. Naposledy jsem viděl Shaark na letošním Drátofestu, a i vzhledem ke zkrácenému setu, podali výborný výkon. O to víc jsem se těšil na placku, kterou právě vkládám do mechaniky.

Jako první nás čeká mexické intro, které je bez milosti vystřídáno silným riffem prvního songu Face it nesoucím se ve středním tempu. Zaujme zvláštně popískávající kytara a dobrý refrén. Má to hlavu a patu a jako otvírák zaujme. Bez okolků přechází v druhou pecku – Fire. A to je pořádná pařička. Klasika na koncerty, jak dostat publikum do varu. Nechybí ani sypačka, která jen potvrdí nadupanost skladby. Jako čtvrtá se prezentuje The River. Jedna z těch rychlejších, ale šlape jak po drátku. Zaujme nápaditým sólem a čistě odzpívaným refrénem. Pátý song – One Second After se nese vyloženě v HC duchu a honosí se čistým, vynikajícím refrénem, který jakoby patřil do jiné písně. Další coreový začátek a šestá skladba. Naštěstí se z core v průběhu stane sem tam i metal, a tak vše vyšlapuje jak má. Úplně jinou atmosféru nese sedmý kousek. Od prvního brnknutí víme, na jaké jsme notě. Povedená skladbička, řekl bych jak dělaná pro dva zpěváky, kterými kdysi Shaark disponovali. Osmý track je jako stvořený pro HC skákače. Oplývá zase silným refrénem. I přesto se mi zdá jako jedna z nejslabších skladeb na albu. Nějak tomu chybí spád, či co. Úplně naopak je tomu u deváté věci – Live On. Nese se přesně v duchu názvu a já ji hodnotím jako nejthrashovější na celém albu. Evokuje ve mě právě toho ducha starého thrashe. Výborná věc. Desátý vál se nese v podobném duchu, ale poněkud více se „táhne“ v jednoduchém, možná trochu jednotvárné tempu. Nepřijde mi ale, že by to bylo na škodu. Do pohybu každého bezpochyby dostane K2 – jedenáctý to kousek. Hrubé coreové tempo, melodický, čistý refrén ála Life Of Agony dělá skladbu celkově skočnou a také líbivou. Z jiného soudku je 12. věc – Lost Illusions. Od začátku nekompromisní nářez, který nenechá nikoho pochybovat o tom, kde jsou kořeny Shaarku. Sólíčko, a znovu náklep. Nutno poznamenat, že ne bezhlavý. Mně se líbí asi nejvíc. Na závěr si chlapi nechali asi nejtáhlejší věc Fucking reality, zase je to ten kompromis mezi thrashem a HC. Na mě působí trošku nudným dojmem, alespoň do doby povedeného refrénu. Pak se mění v téměř hevíkovskou záležitost, aby se v zápětí ozval takřka death metal. A přesně to je Shaark.

Pokud bych měl album nějak zhodnotit, píšu, že stojí za poslech. Myslím, že se bzenecké kapele na necelých 50 min. hudby podařilo ukázat, jak vhodně se dá skloubit starý dobrý thrash s prvky používanými současnými tvrdými kapelami, přičemž těžiště jasně zůstane v té staré dobré škole.

71 %

Alex 93 – guitar
Bája – bass
Zdenál – drums
Peroon – vocal
Petr – vocal
Miguel – guitar
R.A.D - guitar

www.pro99duction.com/shaark.html

Vader • 16.11.06
Diskuze (příspěvků: 0) • přidat příspěvek • •